Zpět na články

Vědecky nepodložený pohled na zapínání kamer během videohovorů

jan-sverak-hs
Jan Svěrák
23.02.2024
6 minut čtení
02-vedecky-nepodlozeny-pohled-na-zapinani-kamer-behem-videohovoru

Svůj tok myšlenek otevřu přiznáním, že jsem zastánce zapnutých kamer při online meetincích. Vím, že se pro mnohé stavím do pozice nepřítele a obsahem tohoto textu tedy bude snaha ospravedlnit tento nepopulární, ošklivý, nepříjemný až panovačný, zlý, nepěkná věc, názor.

Mluvím z pozice team leadera a vývojáře, jehož online komunikace se z drtivé většiny odehrává uvnitř firmy. Moje názory tedy nezohledňují komunikaci s klienty a obchodními partnery, kde je určitá míra profesionality a našňořenosti konvenčně definovaná. 

Já si prostě jen myslím, že zapnuté kamery jsou dobré

Přesto začnu kritikou tvrzení, které bylo často slyšet od odborníků na remote work v televizních pořadech v půlce roku 2020. “Když budete mít zapnutou kameru, budete se více soustředit”. 

No nevím, koukat do blba, nebo číst zprávy na Slacku můžu i se zapnutou kamerou. 
Jasně, zmenšuje se šance, že se při hovoru zvednu a půjdu uklízet v kuchyni, ale to je tak všechno.

A vůbec, já se teda při hovorech od počítače zvedám. Možná se teď dozvím, že to všichni mí spolu volající považují za vrchol neslušnosti, ale já mám bezdrátová sluchátka i proto, abych si mohl dojít zavřít okno, či zalít čaj přitom co pokračuju v konverzaci. Nemyslím si, že zapnutá kamera musí znamenat konstantní oční kontakt s objektivem, osobou na druhé straně, či dejme ruku na srdce, tím malým čtverečkem kde vidím sám sebe. 

Pojďme se tedy podívat na moje odpovědi na ty nejčastěji udávané důvody, proč si jedinec nechce kameru zapnout.

Nikdo mě nechce po ránu vidět

Považuji se za paranoidního jedince. Přesto si myslím, že je každému úplně jedno jak v záběru vypadám. Standup není casting. Můj pohled do zrcadla je pravděpodobně mnohem kritičtější, než pohled kolegů, kteří přišli řešit problémy s úkolem a ne mě hodnotit. Rozcuchané vlasy mi přidají na lidskosti a většina webkamer má tak bídnou kvalitu, že ty kruhy pod očima stejně vidět nejsou. Navíc kvůli kompresi vidí ostatní ještě horší kvalitu obrazu než já v náhledovém okně. A i kdyby byly vidět ty kruhy pod očima, tak si ostatní třeba řeknou, že jsme na tom vlastně všichni stejně. 

Nemám doma uklizeno / mám lidi v kanclu

To, že během diskuze do kamery zamává procházející kolega, či někomu skočí do klína kočka je vždy příjemné zpestření a může rozbít zbytečnou serióznost. A když mám za sebou bordel, který chci utajit, zapnu rozmazání pozadí nebo si vyberu jedno z nepřeberných množství připravených templatů. Záleží jen na tom, jestli chci sedět v kavárně nebo v kosmické lodi.

Tvářím se rozhněvaně a koulím očima.

A to já právě chci vidět. Neverbální komunikace je důležitá. Chci vidět, že to co říkám ti přijde jako úplná blbost. Chci aby ostatní viděli, že to co říkám ti přijde jako úplná blbost a nebáli se tedy říct, že jim to taky přijde jako úplná blbost. Chci vidět, že už usínáš a musíme to zabalit. Chci vidět, že to co říkám nechápeš a i když to není úplná blbost, tak já to řekl úplně blbě. Chci vidět, že se směješ přitom co mi žertem říkáš, že jsem úplně blbej.

Takže tak. To jsou mé odpovědi. Při psaní tohoto článku jsem samozřejmě mluvil s lidmi v mém okolí. Následovat tedy bude série střípků, které reprezentují to co jsem slyšel od ostatních a nebo si při konverzaci sám uvědomil.

Moudra od piva

  • Zapnuté kamery zkrátka mají informační hodnotu. Na meetingu můžou být lidé, kteří sice nic neříkají, ale dávají pozor a bez kamery je snadné jejich mlčení zaměnit za nezájem. 
  • Když část teamu pracuje ze stejné kanceláře, občas se stane, že si víc lidí sedne k jednomu počítači. Jenže když si nezapnou kameru tak já potom jak blbec čekám “než budeme všichni”.
  • Zapnutí kamery na ranním meetingu může být motivací se předem nasnídat a učesat, což vede k lepšímu pocitu.
  • Osobně mi nevadí, když mi na meetingu někdo jí. Existují určité hranice, ale obecně je to jedno. Nakonec, kdybychom měli delší poradu osobně v kanceláři, neměli by jsme stejně něco k snědku na stole?
  •  A vůbec, odkud se bere ten mentální rozdíl v online hovoru a setkání v kanceláři? 
  • Není nutné zapínat kameru, když si jen na minutu skočíme něco říct / ukázat na sdílené obrazovce.
  • Zapnutou kamerou se nesnažím zvyšovat míru profesionality, ba naopak prolomit ledy, či přidat na ležérnosti. 
  • Pokud jsi nový nebo máš někoho nového v teamu, alespoň chvíli kameru zapínej. Je docela problém nevědět jak vypadá kolega, či šéf. 
  • A to možná nejdůležitější. Nebuzerovat mě za vypnutou kameru, pokud ji běžně nechávám zapnutou. Nejspíš k tomu mám, alespoň pro mě, pádný důvod. 

Proč mi na tom tolik záleží?

Kultura. Velká část mých kolegyň a kolegů je rozesetá po republice (a světě), proto vlastně online meetingy provozujeme. Znamená to, že v týmu nám chybí nutné “plýtvání” časem v kuchyňce, bez kterého dle mého názoru tým vůbec fungovat nemůže.

Zapnuté kamery mohou být v tomto aspektu stmelující. Možná naivně si myslím, že se zapnutou kamerou je snazší sklouznout k nepracovním tématům. Nejspíše bych měl vážit svá slova vzhledem k tomu, kdo bude schvalovat publikování tohoto článku na “korporátním” blogu, ale já jsem zkrátka přesvědčený, že ukázat si na kameru domácí zvíře, potisk na novém triku, lego, nebo jiný hobby projekt a následně o něm zapříst krátkou konverzaci je zkrátka provozní náklad, bez kterého dlouhodobě žádný tým fungovat nemůže. Anebo alespoň já v takovém týmu pracovat nechci. 

Kritéria pro manažery, kteří by chtěli moje názory zneužít ku svojí propagandě a vynucování zapnutých kamer.

To co říkám funguje a je fér jen v případě, že meetingy nejsou nekonečné, zbytečně časté a nemají příliš mnoho účastníků.

Nejspíš existují meetingy, které musí být dlouhé a pro mnoho lidí. Jenže není to pak povahou spíš přednáška? Pokud se od většiny účastníků neočekává žádný vstup tak prosím. Mějme všichni kamery vypnuté s výjimkou řečníka (i když to řečníkovi pomůže).

Přesto, že se svůj názor snažím tak vehementně prodat, se nakonec nejedná o nic jiného než mojí preferenci. Nutit lidi k zapínání kamer je ta jediná zaručená metoda jak zařídit, aby všechny kamery zůstali vypnuté. Nezbývá, než jít příkladem, plánovat hovory pro úzké skupiny lidí s definovaným programem a jasným cílem a budovat atmosféru, ve které si lidi nechají kameru rádi zapnutou. A pokud vstupujete do kolektivu, který funguje a kde jsou vypnuté kamery součást kultury, nesnažte se to změnit jen proto, že jste od nějakého experta na LinkedInu slyšeli, že vám to zvedne produktivitu o 14 %.

Sdílejte článek na:

Ať vám nic neunikne, články a další zajímavosti vám pošleme přehledně v newsletteru.

Odesláním souhlasím se zpracováním osobních údajů a GDPR.

Jan Svěrák
Frontend Team lead
Honza má na starosti team frontend vývojářů. Je odborník na tvorbu UI, zastánce a propagátor správného používání frontendových technologií a častý řečník na konferencích a meetupech.

Další z kategorie

Mám zájem o...